Každá příprava je tvrdá, říká Filip Šindelář
Představovat hokejovým příznivcům v Mladé Boleslavi gólmana FILIPA ŠINDELÁŘE by asi bylo nošením dříví do lesa. Rodák z Vlašimi pomohl klubu z města automobilů do I. ligy. Poslední sezonu však odchytal v prvoligové Třebíči. Na přípravu se ovšem do Mladé Boleslavi vrátil. Jak sám říká, především proto, že klub má odpovídající ambice. Nejen o tom jsme si s Filipem povídali.
Na
úvod je sice řeč o tom, že představovat vás boleslavským fanouškům je
možná trošičku zbytečné. Nicméně pojďme to udělat a ohlédnout se za
vaší dosavadní kariérou. Kudy vedla vaše dosavadní hokejová cesta?
„Poměrně
brzy mě, asi v pěti letech, přivedl k hokeji ve Vlašimi tatínek, a to
společně se starším bratrem. Ve Vlašimi jsem hrál do osmé třídy.
Bohužel ale tým sestoupil z žákovské ligy. Proto mě další kroky zavedly
do Tábora, kde se nám podařilo vybojovat titul mistrů republiky.
Následně jsem tři roky působil v dorostenecké a juniorské lize
v Českých Budějovicích. Po pravdě řečeno, příliš jsem toho v jihočeské
metropoli neodchytal a jako druhoročák jsem odcházel do Jindřichova
Hradce.“
Možná jste měl v tomto směru štěstí. Juniorům Vajgaru se totiž mimořádně dařilo. Je tomu tak?
„Ano,
v Jindřichově Hradci se skutečně sešel velmi dobrý tým. Potvrdil to
postup do finále extraligy. V něm jsme, možná poněkud smolně, prohráli
s pražskou Slavií. V Jindřichově Hradci jsem pak zůstal a dva roky
chytal I. ligu. Vajgar ovšem prvoligovou příslušnost neudržel a
sestoupil. Ve druhé lize jsem hrál tehdy pochopitelně i proti Mladé
Boleslavi. Velice dobře si například vzpomínám, že na boleslavském ledě
se nám podařilo zvítězit 6:1 a úspěšněji jsme byli také v odvetě. Jenže
vybojovat pro Jindřichův Hradec postup zpátky do I. ligy se nepodařilo
a já zkusil nakrátko štěstí v brněnském Ytongu. Právě z tohoto klubu
jsem pak zamířil do Mladé Boleslavi. Přivedl mě manažer Jan Jandera.“
Co se vám dnes vybaví ze svého příchodu do Mladé Boleslavi?
„Co
se mi vybaví? Především to, že v Mladé Boleslavi jsme byli tři gólmani.
Vedle mne to ještě byli Zdeněk Knap a Jan Chmelař. To už bylo za
trenéra Josefa Horešovského. Ten mi řekl, abych se snažil a že se
budeme střídat. A že před play-off nám řekne, kdo z brankářů bude plnit
úlohu jedničky.“
Jedničkou
jste se stal vy a to jste potvrzoval také v další, už pro Boleslav
prvoligové sezoně. Co však loňský rok, kde jste oblékal v I. lize dres
Horácké Slavie Třebíč?
„Spokojený
jsem byl s tím, že jsem odchytal dost zápasů. Klub jako takový navíc
splnil úkol – vyhnul se baráži o udržení se v soutěži. Celkově proto
mohou sezonu hodnotit jako dobrou. Na druhou stranu pochopitelně
všechno vždy ještě můžete dělat lépe.“
Jak jste právě v loňské sezoně vnímal zápasy proti Mladé Boleslavi?
„Především
při zápasech v Mladé Boleslavi jsem chtěl dokázat, že chytat umím.
Odcházel jsem totiž v situaci, kdy se mi v klubu moc nevěřilo. Proto
jsem chtěl všem ukázat, že na I. ligu mám. Jsem proto rád, že se mi na
boleslavském ledě vcelku dařilo.“
Co říkáte nyní na letní přípravu? Jak tvrdá je pod vedením Jana Neliby?
„Upřímně
řečeno, pro mě je každá příprava tvrdá. Není důležité, pod kým probíhá.
Vždy je postě náročná. Důležité je, že do všeho vždy musíte jít naplno.
Jinak to nejde.“
Děkuji za rozhovor